3. kapitola
První reakce těchto dvou mužů byly rozdílné. Dracovi se ve tváři objevila obrovská úleva, trocha nervozity, ale hlavně velké množství odhodlání. Měl požehnání od svých rodičů a v to ani nedoufal! Za to Severusovi se v obličeji zračil výraz plný zděšení. Byl v šoku. Nemohl uvěřit tomu, že zrovna on má tolik smůly.„Severusi?“ zeptal se opatrně Draco, jakmile si všiml výrazu v jeho obličeji. Ale nedočkal se žádné reakce.
„Severusi?“ zkusil to znovu. Nic.
„Severusi?“ ozval se hlasitěji a zamával staršímu muži před obličejem rukou. A dočkal se první reakce. Severus pomalu zamrkal.
„Co se děje?“ zeptal se po chvíli Draco, když už usoudil, že je nějaká šance, že dostane odpověď.
„Někdo si na mě zasedl. Na,“ odpověděl mrzutě a podal mu dopis. Pak se zase ztratil v myšlenkách a zpátky ho vrátil až zvuk, který se ozval z jeho kmotřence.