5. kapitola
Druhý den měl být klidný. Rita měla přijít nejdřív zítra,
ale pravděpodobněji až pozítří. Proto byla naše skupinka klidná a veselá. Pro
změnu seděli odděleně, aby se mohli věnovat i svým jiným přátelům. Ale byl to
Draco, kdo rozesazení navrhl. Zcela zmijozelsky a zbaběle vybruslil
z možnosti, že by seděl u jednoho stolu s Harrym, kterému měla přijít
jeho nabídka. Draco nezapomněl poprosit Hermionu, kterou teď považoval za
největšího spojence, když si vezme Severuse, aby přesvědčila Harryho, aby ty
žádosti prošel už u stolu. A tak nedočkavě, ale se strachem čekal na příchod
pošty. A dočkal se. Před Draca, Pansy ani Blaise nespadla ani jedna obálka, a
tak si všichni oddechli. Ale Draco stále velmi pozorně sledoval nebelvírský
stůl. Stejně jako Severus, který měl strach, že si to Hermiona rozmyslí. Nebylo
to pravděpodobné, ale Nebelvírští byli schopni všeho. Rádi dělali opak toho, co
lidé očekávali. I Nebelvír jako byla Hermiona. U nebelvírského stolu zatím
zavládlo velké veselí, když před Zlaté Trio dohromady napadalo přibližně sto
obálek. Po tom uvědomění se Severusovi i Dracovi chtělo zasténat. To nikdy
nemohli projít a najít tam ty správné. Ale Hermiona to naštěstí vzala do svých
rukou. Velmi nenápadně a potichu si přivolala žádost od Severuse a od Draca,
kterou podstrčila Harrymu, aby ji otevřel.