5. kapitola
Druhý den měl být klidný. Rita měla přijít nejdřív zítra,
ale pravděpodobněji až pozítří. Proto byla naše skupinka klidná a veselá. Pro
změnu seděli odděleně, aby se mohli věnovat i svým jiným přátelům. Ale byl to
Draco, kdo rozesazení navrhl. Zcela zmijozelsky a zbaběle vybruslil
z možnosti, že by seděl u jednoho stolu s Harrym, kterému měla přijít
jeho nabídka. Draco nezapomněl poprosit Hermionu, kterou teď považoval za
největšího spojence, když si vezme Severuse, aby přesvědčila Harryho, aby ty
žádosti prošel už u stolu. A tak nedočkavě, ale se strachem čekal na příchod
pošty. A dočkal se. Před Draca, Pansy ani Blaise nespadla ani jedna obálka, a
tak si všichni oddechli. Ale Draco stále velmi pozorně sledoval nebelvírský
stůl. Stejně jako Severus, který měl strach, že si to Hermiona rozmyslí. Nebylo
to pravděpodobné, ale Nebelvírští byli schopni všeho. Rádi dělali opak toho, co
lidé očekávali. I Nebelvír jako byla Hermiona. U nebelvírského stolu zatím
zavládlo velké veselí, když před Zlaté Trio dohromady napadalo přibližně sto
obálek. Po tom uvědomění se Severusovi i Dracovi chtělo zasténat. To nikdy
nemohli projít a najít tam ty správné. Ale Hermiona to naštěstí vzala do svých
rukou. Velmi nenápadně a potichu si přivolala žádost od Severuse a od Draca,
kterou podstrčila Harrymu, aby ji otevřel.
„Prostě mi věř, dobře?“ vážně se na něj podívala.
„Fajn,“ odsekl a povzdechl si. Hermioně by svěřil i svůj život. Neměl důvod jí nevěřit.
A Draco na druhé straně zatajil dech. Ale právě v tu
chvíli se za velkého rámusu otevřely dveře do Velké síně a v nich nestál
nikdo jiný než Rita Holoubková v celé své kráse. Všichni zalapali po dechu.
Všichni kromě Harryho, který byl zaujat žádostí o jeho ruku. Protože to
nečekal.
„Dobrý den, studenti, profesoři, přátelé, jsem zde, abych expresně požádala o ruku jednoho váženého muže, pro kterého hořím zájmem,“ zašvitořila a vydala se směrem k profesorskému stolu. Severusovi ztvrdly všechny rysy, protože bylo všem nadmíru jasné, že míří k němu. Od všech stolů se ozývalo lapání po dechu a slova lítosti. Litovali svého nenáviděného profesora lektvarů. Nikdo si nezasloužil někoho, jako byla Rita. Maximálně Voldemort, ale ten už nebyl mezi živými.
„Dobrý den, studenti, profesoři, přátelé, jsem zde, abych expresně požádala o ruku jednoho váženého muže, pro kterého hořím zájmem,“ zašvitořila a vydala se směrem k profesorskému stolu. Severusovi ztvrdly všechny rysy, protože bylo všem nadmíru jasné, že míří k němu. Od všech stolů se ozývalo lapání po dechu a slova lítosti. Litovali svého nenáviděného profesora lektvarů. Nikdo si nezasloužil někoho, jako byla Rita. Maximálně Voldemort, ale ten už nebyl mezi živými.
„Jaké milé překvapení,“ malinko jízlivě se ozvala Minerva.
Tu ženskou nikdy neměla ráda a nikdy jí nezapomněla, jaké příkoří způsobila
jejím svěřencům.
„Ach, Minervo. Ráda Vás vidím,“ odpověděla s úsměvem Rita.
„Nepochybujte, že stejné nadšení je i z mé strany,“ klidně se na ni zadívala Minerva.
„Ráda bych si s Vámi dál povídala, ale bohužel, Vy nejste moje vyvolená, jste žena,“ pokrčila rameny Rita a šla blíže k Severusovi.
„Díky bohu,“ zašeptala ještě Minerva. Profesoři i studenti, kteří to zaslechli marně dusili smích.
„Severusi, můj milý, jste mocný a vážený muž se stabilním zaměstnáním. Já jsem poměrně mocná žena s velkým vlivem. Myslím si, že budeme naprosto dokonalým párem,“ zašveholila a vlídnost vytryskovala snad ze všech jejich pórů. Bylo to nepřirozené a každý v místnosti se otřásl.
„Potřebujete ode mě něco, slečno Holoubková?“ zeptal se jí se zvednutým obočím.
„To nebylo zcela jasné? Nesu Vám báječnou zprávu!“
„Ach, Minervo. Ráda Vás vidím,“ odpověděla s úsměvem Rita.
„Nepochybujte, že stejné nadšení je i z mé strany,“ klidně se na ni zadívala Minerva.
„Ráda bych si s Vámi dál povídala, ale bohužel, Vy nejste moje vyvolená, jste žena,“ pokrčila rameny Rita a šla blíže k Severusovi.
„Díky bohu,“ zašeptala ještě Minerva. Profesoři i studenti, kteří to zaslechli marně dusili smích.
„Severusi, můj milý, jste mocný a vážený muž se stabilním zaměstnáním. Já jsem poměrně mocná žena s velkým vlivem. Myslím si, že budeme naprosto dokonalým párem,“ zašveholila a vlídnost vytryskovala snad ze všech jejich pórů. Bylo to nepřirozené a každý v místnosti se otřásl.
„Potřebujete ode mě něco, slečno Holoubková?“ zeptal se jí se zvednutým obočím.
„To nebylo zcela jasné? Nesu Vám báječnou zprávu!“
„Nejste způsobilá k množení? Nemáte dostatečnou
inteligenci k vdávání?“
„Ale Severusi, vy vtipálku! Jsem zde, abych Vám osobně předala žádost k sňatku,“ usmála se na něj úsměvem, který měl být, podle všeho, líbezný. A několik lidí v místnosti se po tomto prohlášení začalo dávit. Jedno bylo ale jisté. Každá, každičká osoba v místnosti neuvěřitelně soucítila se Severusem Snapem. Dokonce i ti, kteří věděli o plánu. Protože ta představa, že by si ji měl vzít otřásla všemi. Bylo to příliš proti přírodě.
„Tak to Vás asi zklamu, Rito,“ úlisně se usmál, „netušil jsem, co ke mně cítíte. Jsem tím ale velmi polichocen.“ Dodal a zjemnil svůj výraz. Lidé, kteří věděli o plánu, se snažili zachovat kamennou tvář a zbytek síně byl zděšen. Zato Rita se dmula pýchou a už v duchu přemýšlela, co všechno se za jeho jměním bude dát pořídit a zařídit a jak vystoupá ve společenském žebříčku, díky jeho jménu.
„Ale Severusi, vy vtipálku! Jsem zde, abych Vám osobně předala žádost k sňatku,“ usmála se na něj úsměvem, který měl být, podle všeho, líbezný. A několik lidí v místnosti se po tomto prohlášení začalo dávit. Jedno bylo ale jisté. Každá, každičká osoba v místnosti neuvěřitelně soucítila se Severusem Snapem. Dokonce i ti, kteří věděli o plánu. Protože ta představa, že by si ji měl vzít otřásla všemi. Bylo to příliš proti přírodě.
„Tak to Vás asi zklamu, Rito,“ úlisně se usmál, „netušil jsem, co ke mně cítíte. Jsem tím ale velmi polichocen.“ Dodal a zjemnil svůj výraz. Lidé, kteří věděli o plánu, se snažili zachovat kamennou tvář a zbytek síně byl zděšen. Zato Rita se dmula pýchou a už v duchu přemýšlela, co všechno se za jeho jměním bude dát pořídit a zařídit a jak vystoupá ve společenském žebříčku, díky jeho jménu.
„Avšak,“ pokračoval Severus a Velká síň zadržela dech, po tomto
slovu se vždy ztrácely body, „zdá se, že jdete již pozdě. Zrovna dnes obdržela
má vyvolená žádost k sňatku ode mě.“ Vyloudil na své tváři něco jako
provinilý výraz.
„To přece nevadí! Pokud ho nepodepsala, tak se nic neděje, zlatíčko,“ usmála se na něj chlácholivě.
„Ale já ho již podepsala,“ ozvala se Hermiona ze svého místa a pokrčila rameny.
„ Ale… ale…,“ nedostávalo se slov Ritě, která dostávala obdivuhodný odstín červené.
Potom se rázně otočila k Hermioně a napochodovala blíže k ní. Pozornost všech v místnosti byla neochvějná. Všichni tak nějak věděli, že se mezi těma dvěma něco stalo. Něco, co jen podpořilo jejich vzájemnou nenávist. Něco, co způsobilo, že Hermiona měla nad Ritou velkou moc. Nikdo, kdo nebyl zúčastněný, nevěděl, o co přesně šlo. Ale každý v místnosti věděl, jak moc nebezpečná dokáže Hermiona být, takže se jí ti rozumní klidili z cesty.
„Co to má znamenat?“ zvýšila hlas Rita. Na to se Hermiona jen sladce usmála. Což věstilo stejně dobré věci, jako když Severus použil slovo avšak. Každý, kdo urychleně nezmizel z jejího dosahu, dostal to, co si podle Hermiony zasloužil. Někdy její spolužáci uvažovali, jestli je jediným důvodem, že není ve Zmijozelu, její původ.
„To přece nevadí! Pokud ho nepodepsala, tak se nic neděje, zlatíčko,“ usmála se na něj chlácholivě.
„Ale já ho již podepsala,“ ozvala se Hermiona ze svého místa a pokrčila rameny.
„ Ale… ale…,“ nedostávalo se slov Ritě, která dostávala obdivuhodný odstín červené.
Potom se rázně otočila k Hermioně a napochodovala blíže k ní. Pozornost všech v místnosti byla neochvějná. Všichni tak nějak věděli, že se mezi těma dvěma něco stalo. Něco, co jen podpořilo jejich vzájemnou nenávist. Něco, co způsobilo, že Hermiona měla nad Ritou velkou moc. Nikdo, kdo nebyl zúčastněný, nevěděl, o co přesně šlo. Ale každý v místnosti věděl, jak moc nebezpečná dokáže Hermiona být, takže se jí ti rozumní klidili z cesty.
„Co to má znamenat?“ zvýšila hlas Rita. Na to se Hermiona jen sladce usmála. Což věstilo stejně dobré věci, jako když Severus použil slovo avšak. Každý, kdo urychleně nezmizel z jejího dosahu, dostal to, co si podle Hermiony zasloužil. Někdy její spolužáci uvažovali, jestli je jediným důvodem, že není ve Zmijozelu, její původ.
„Toto, co držím v ruce a právě jsem podepsala, je
nabídka k sňatku. Všichni jsme byli pobídnuti k tomu, abychom nějaký
uzavřeli, aby se zvýšila kouzelnická populace. Konkrétně tato smlouva je
nabídka k sňatku od tady přítomného Severuse Snapea,“ vysvětlila jí
trpělivě Hermiona, která neodolala a použila tón, jejž člověk používá, když
něco vysvětluje natvrdlým lidem. Při pohledu na Ritu měl člověk pocit, že asi vybouchne.
A Severus i většina Velké síně se královsky bavila.
„To nepřipadá v úvahu! Každý ví, že jste jen mudlovská šmej- eee mudlorozená! Můj rodokmen je pro vážený rod Snapeů mnohem vhodnější!“ div si Rita neukousla jazyk, když zadržovala jasnou nadávku, kterou Hermiona velkoryse přešla.
„Ale slečno Holoubková. Já nebyla ta, která odeslala žádost. Já jsem jejím příjemcem. Tudíž jsem asi dostatečně dobrá pro rod Snapeů. Navíc, pokud mě paměť neplete, jste dvojí krve.“
„A co to má co dělat-“
„To je fascinující,“ přerušila ji Hermiona. A většina studentů i profesorů se musela pousmát. Nikdo neměl šanci zastavit Hermionu Grangerovou, brzy Snapeovou, když byla v módu přednášky. „Vy chcete žádat muže o sňatek a ani si nezjistíte podmínky? Jako dva lidé dvojí krve se podle nového zákona vzít nemůžete, a to ani za podmínky, že si uplatíte větší váženost Vaší nabídky, jak jste to udělala Vy. Proto má Vaše žádost červené okraje. Každopádně byla pro mě žádost o mou ruku ze strany profesora… tedy Severuse také velkým překvapením, to si nemyslete. Ale musím říct, že jakmile jsem se vzpamatovala, tak jsem neváhala ani chviličku. To víte, je to muž snů,“ dodala Hermiona a drze zrůžověla a mírně sklopila oči. A Ritě se nedostávalo slov. Ostatně jako nikomu ve Velké síni. Až na to, že se lidé ve Velké síni dusili smíchy, zatímco Rita dusila hněv. Tolik sil a peněz dala do toho, aby dostala žádost s červeným okrajem! Měla dokonalý plán, který měl mít stoprocentní úspěšnost! Měla jistotu, že Severusovi po dobu sedmi dní nepřijde žádná nabídka, a tahle hnusná mudlovská šmejdka jí takhle podrazí nohy. Jak mohla vědět, že někdo přijme žádost zrovna od Snapea? Vždyť to byl věčně mrzutý, nepříjemný a podrážděný chlap, který neměl špetku vychování! A Rita ho chtěla. Měl moc, vážené jméno, bohatství a velký majetek. A nikdy nic nepromrhal, takže by to vše bylo její. A pak jí tohle všechno vezme Grangerová. Ta Grangerová, která ji nějakou dobu držela v pasti! A ona s tím nemohla nic dělat. Nic. Frustrující!
„Mrzí mě to. Neměla jsem tušení o síle Vašich citů k Severusovi. Ale jelikož máte svoji pověst a každý Vás zná, zcela určitě získáte obdiv kteréhokoliv muže, na kterého si vzpomenete,“ usmála se bezelstně na Ritu. Každému, kdo měl mozek na svém místě, bylo jasné, že Hermiona lže. Ale Rita si toho nevšimla. A tak si jen povzdechla a porozhlédla se po místnosti. Měla plán. Najít bohatého a vlivného manžela. A toho se bude držet dál.
„Harry, zlatíčko, máme spolu tolik skvělých vzpomínek!“ zašvitořila tedy jiným směrem. „Z toho, co vím, jsi ještě nestihl přijmout žádnou nabídku a ani jsi žádnou neodeslal. Asi jsi ještě nenarazil na tu pravou,“ zamrkala rádoby svůdně. A Harry lehce zezelenal. Což Draco i Severus sledovali s obavami. Pokud nepodepsal žádnou žádost, Ritina bude mít přednost. A taky to znamenalo, že by Draca odmítl. Což byla bolestivá myšlenka.
„No… víte, já Vás nerad zklamu, ale právě jsem jednu podepsal, když jste mluvila s Hermionou,“ dostal nakonec ze sebe.
„Prosím?!“ ozvala se šokovaně Rita. A Harry si vzal příklad z Hermiony a poslal truchlivý, nevinný a neuvěřitelně rozkošný pohled směrem k Ritě.
„Nevím, co Vám mám více říci. Nikdy jsem nemířil tak vysoko, jako jste Vy. Přece jen jsem ten problémový,“ odmlčel se a jiskřičky v jeho očích se roztancovaly, „ale něco mi říká, že Draco Malfoy mě dokáže ukočírovat.“
V tu chvíli ve Velké síni bylo ticho, že by kdokoliv slyšel špendlík upadnout. Jediné, co bylo jasně vidět, byla radost v očích Severuse a Draca. Ta poslední věta přinesla tolik úlevy a zahnala veškerou začínající bolest.
Ale Ritě běželo hlavou něco jiného. Snape a Grangerová byla jedna věc. Byli panovační, akademičtí, rádi měli pravdu a byli neuvěřitelně protivní. Zvráceným způsobem to dávalo smysl. Ale Potter a Malfoy? Tak to by teda nešlo.
„Cože?!“ vyjekla a dožadovala se vysvětlení.
„Já mám problémy poměrně rád,“ ozval se poprvé Draco ze svého místa u zmijozelského stolu. A Harry se pousmál.
„To nejde! Jste stejného pohlaví!“ argumentovala Rita a byla si jistá, že vyhrála. Smysl byl mít děti. A to dva muži přece nemůžou.
„Můj otec prošel zákon. Není žádný zákaz pro svazky stejného pohlaví. Magie dokáže mnoho, co se týče potomků. A i kdyby ne, můžeme nějaké adoptovat. Opuštěných dětí po válce je stále více než dost,“ založil si ruce na prsou Draco a pozvedl jedno obočí.
Rita vypadala, že opravdu vybuchne. Nemohla se smířit s tím, že by měla prohrát. To přece nešlo! To by bylo pod její úroveň. A navíc teď jednou ranou ztratila svůj plán B i C!
„Madam, znám někoho, kdo by se k vám hodil a je z čistokrevného rodu, je bohatý a má velké množství majetku,“ ozval se Harry.
„Poslouchám.“
„To nepřipadá v úvahu! Každý ví, že jste jen mudlovská šmej- eee mudlorozená! Můj rodokmen je pro vážený rod Snapeů mnohem vhodnější!“ div si Rita neukousla jazyk, když zadržovala jasnou nadávku, kterou Hermiona velkoryse přešla.
„Ale slečno Holoubková. Já nebyla ta, která odeslala žádost. Já jsem jejím příjemcem. Tudíž jsem asi dostatečně dobrá pro rod Snapeů. Navíc, pokud mě paměť neplete, jste dvojí krve.“
„A co to má co dělat-“
„To je fascinující,“ přerušila ji Hermiona. A většina studentů i profesorů se musela pousmát. Nikdo neměl šanci zastavit Hermionu Grangerovou, brzy Snapeovou, když byla v módu přednášky. „Vy chcete žádat muže o sňatek a ani si nezjistíte podmínky? Jako dva lidé dvojí krve se podle nového zákona vzít nemůžete, a to ani za podmínky, že si uplatíte větší váženost Vaší nabídky, jak jste to udělala Vy. Proto má Vaše žádost červené okraje. Každopádně byla pro mě žádost o mou ruku ze strany profesora… tedy Severuse také velkým překvapením, to si nemyslete. Ale musím říct, že jakmile jsem se vzpamatovala, tak jsem neváhala ani chviličku. To víte, je to muž snů,“ dodala Hermiona a drze zrůžověla a mírně sklopila oči. A Ritě se nedostávalo slov. Ostatně jako nikomu ve Velké síni. Až na to, že se lidé ve Velké síni dusili smíchy, zatímco Rita dusila hněv. Tolik sil a peněz dala do toho, aby dostala žádost s červeným okrajem! Měla dokonalý plán, který měl mít stoprocentní úspěšnost! Měla jistotu, že Severusovi po dobu sedmi dní nepřijde žádná nabídka, a tahle hnusná mudlovská šmejdka jí takhle podrazí nohy. Jak mohla vědět, že někdo přijme žádost zrovna od Snapea? Vždyť to byl věčně mrzutý, nepříjemný a podrážděný chlap, který neměl špetku vychování! A Rita ho chtěla. Měl moc, vážené jméno, bohatství a velký majetek. A nikdy nic nepromrhal, takže by to vše bylo její. A pak jí tohle všechno vezme Grangerová. Ta Grangerová, která ji nějakou dobu držela v pasti! A ona s tím nemohla nic dělat. Nic. Frustrující!
„Mrzí mě to. Neměla jsem tušení o síle Vašich citů k Severusovi. Ale jelikož máte svoji pověst a každý Vás zná, zcela určitě získáte obdiv kteréhokoliv muže, na kterého si vzpomenete,“ usmála se bezelstně na Ritu. Každému, kdo měl mozek na svém místě, bylo jasné, že Hermiona lže. Ale Rita si toho nevšimla. A tak si jen povzdechla a porozhlédla se po místnosti. Měla plán. Najít bohatého a vlivného manžela. A toho se bude držet dál.
„Harry, zlatíčko, máme spolu tolik skvělých vzpomínek!“ zašvitořila tedy jiným směrem. „Z toho, co vím, jsi ještě nestihl přijmout žádnou nabídku a ani jsi žádnou neodeslal. Asi jsi ještě nenarazil na tu pravou,“ zamrkala rádoby svůdně. A Harry lehce zezelenal. Což Draco i Severus sledovali s obavami. Pokud nepodepsal žádnou žádost, Ritina bude mít přednost. A taky to znamenalo, že by Draca odmítl. Což byla bolestivá myšlenka.
„No… víte, já Vás nerad zklamu, ale právě jsem jednu podepsal, když jste mluvila s Hermionou,“ dostal nakonec ze sebe.
„Prosím?!“ ozvala se šokovaně Rita. A Harry si vzal příklad z Hermiony a poslal truchlivý, nevinný a neuvěřitelně rozkošný pohled směrem k Ritě.
„Nevím, co Vám mám více říci. Nikdy jsem nemířil tak vysoko, jako jste Vy. Přece jen jsem ten problémový,“ odmlčel se a jiskřičky v jeho očích se roztancovaly, „ale něco mi říká, že Draco Malfoy mě dokáže ukočírovat.“
V tu chvíli ve Velké síni bylo ticho, že by kdokoliv slyšel špendlík upadnout. Jediné, co bylo jasně vidět, byla radost v očích Severuse a Draca. Ta poslední věta přinesla tolik úlevy a zahnala veškerou začínající bolest.
Ale Ritě běželo hlavou něco jiného. Snape a Grangerová byla jedna věc. Byli panovační, akademičtí, rádi měli pravdu a byli neuvěřitelně protivní. Zvráceným způsobem to dávalo smysl. Ale Potter a Malfoy? Tak to by teda nešlo.
„Cože?!“ vyjekla a dožadovala se vysvětlení.
„Já mám problémy poměrně rád,“ ozval se poprvé Draco ze svého místa u zmijozelského stolu. A Harry se pousmál.
„To nejde! Jste stejného pohlaví!“ argumentovala Rita a byla si jistá, že vyhrála. Smysl byl mít děti. A to dva muži přece nemůžou.
„Můj otec prošel zákon. Není žádný zákaz pro svazky stejného pohlaví. Magie dokáže mnoho, co se týče potomků. A i kdyby ne, můžeme nějaké adoptovat. Opuštěných dětí po válce je stále více než dost,“ založil si ruce na prsou Draco a pozvedl jedno obočí.
Rita vypadala, že opravdu vybuchne. Nemohla se smířit s tím, že by měla prohrát. To přece nešlo! To by bylo pod její úroveň. A navíc teď jednou ranou ztratila svůj plán B i C!
„Madam, znám někoho, kdo by se k vám hodil a je z čistokrevného rodu, je bohatý a má velké množství majetku,“ ozval se Harry.
„Poslouchám.“
Harryho úsměv byl plný nevinnosti a to značilo jediné. Že to,
co pronese, nebude nevinné ani trochu.
„Jmenuje se Marcus Flint…“
„Jmenuje se Marcus Flint…“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý zanechaný komentář mě potěší ♥