pátek 12. října 2018

MZ - 3. kapitola


3. kapitola

První reakce těchto dvou mužů byly rozdílné. Dracovi se ve tváři objevila obrovská úleva, trocha nervozity, ale hlavně velké množství odhodlání. Měl požehnání od svých rodičů a v to ani nedoufal! Za to Severusovi se v obličeji zračil výraz plný zděšení. Byl v šoku. Nemohl uvěřit tomu, že zrovna on má tolik smůly.
„Severusi?“ zeptal se opatrně Draco, jakmile si všiml výrazu v jeho obličeji. Ale nedočkal se žádné reakce.
„Severusi?“ zkusil to znovu. Nic.
„Severusi?“ ozval se hlasitěji a zamával staršímu muži před obličejem rukou. A dočkal se první reakce. Severus pomalu zamrkal.
„Co se děje?“ zeptal se po chvíli Draco, když už usoudil, že je nějaká šance, že dostane odpověď.
„Někdo si na mě zasedl. Na,“ odpověděl mrzutě a podal mu dopis. Pak se zase ztratil v myšlenkách a zpátky ho vrátil až zvuk, který se ozval z jeho kmotřence.

středa 10. října 2018

KŽP - Minerva (II.)


MINERVA (II.)

Minerva si povzdechla. Tohle byl velmi náročný den. James a Sirius měli zase svůj den a pravděpodobně se vsadili, koho z učitelů přivedou k infarktu jako první. Profesor Kratiknot si stěžoval, že mu uprostřed hodiny začali levitovat jeho vlastní hábit. Profesorka Prýtová se zase zlobila, že ji málem zahubili jakousi rostlinku. Profesor Křiklan se vztekal, že mu málem vyhodili učebnu do vzduchu, i když ví, že ten lektvar umí bezchybně! Neměla k nim slov. Byla vzteklá. A navíc věděla, že mají na celý týden tresty a právě teď na jednom byli, takže si musela počkat na zítřek, aby si je zavolala na kobereček.

pondělí 8. října 2018

SRVK - 10. kapitola


10. kapitola

Z pohledu Draca

„Kdes byl tak dlouho?“ vrhla se na mě Pansy, jakmile jsem se objevil ve společenské místnosti. Kromě ní tam už byl jen Blaise. Nebylo nijak pozdě, takže jsem měl za to, že všechny ostatní vyhnali.
„Musím vám něco říct,“ řekl jsem a unaveně se svalil na pohovku. Jako první jsem jim přeříkal veškeré informace, které jsem získal od Grangerové.
„Doufám, že Longbottomova babička něco zmůže, protože jinak fakt nevím, co budeme dělat,“ povzdechl si Blaise. Chápal jsem ho.
„A teď vyklop zbytek!“ No jistě. Na veřejnosti Pansy dělala, že je hloupá, ale to ona nebyla. A ještě jako na potvoru byla i neuvěřitelně vnímavá. A mně nezbylo nic jiného, než jim vyklopit vše o tom, jak nás Snape nachytal.

pátek 5. října 2018

MZ - 2. kapitola


2. kapitola




Otče,
mohl bys pro mě něco udělat? Potřeboval bych pořádně prostudovat ten zákon a zjistit, jestli se dá požádat o sňatek i osobu stejného pohlaví. Určitě se ptáš koho. A jelikož se po válce naše vztahy velice uklidnili, tak jsem ochotný ti to prozradit. Plánuji požádat Harryho Pottera. Něco mi říká, že mám šanci a pro mě osobně by byla velká čest si vzít zrovna toho muže. A upřímně doufám, že si s matkou myslíte totéž. A pokud náhodou ne, tak pomyslete, že vám to přinese jen výhody. Každopádně mi to nerozmluvíte, takže se o to ani nepokoušejte.

Děkuji,
Draco Malfoy

pondělí 1. října 2018

SRVK - 9. kapitola

9. kapitola

Druhý den byl poměrně rušný. Od rána na mě Ginny házela různé pohledy a zpívala si jakousi písničku o lvech a hadech. Tímhle ale neštvala jen mě, ale celý Nebelvír. Ne, že by jí to nějak vadilo. Neville hned ráno poslal dopis babičce a poprosil ji, aby to provedla a odpověděla pokud možno hned, že ten problém docela hoří. Doufali jsme, že odpověď dostaneme do tří dnů. Ten problém totiž doslova hořel. Pery byl od rána jako na jehlách a nestačilo veškeré utěšování z naší strany ani povzbudivé mrknutí od Blaise, které si vysloužil hned na snídani. Roger byl z toho nešťastný a doufal, že bude moct nějak pomoct. A já doufala, že přežiju večer. Večer strávený děláním lektvaru s Malfoyem pro toho pitomce Rona. Už jsem se vyloženě nemohla dočkat. A možná právě proto celý den uběhl jako voda. Vůbec jsem neměla chuť jíst, ale díky věčnému rýpání Ginny jsem stále udržovala svá ústa plná. Neměla jsem ani tu nejmenší chuť odpovídat na její otázky.
„Hermiono! Tak mi aspoň odpověz na jednu věc. Jaká je tvoje oblíbená barva? A zvíře?“ otravovala Ginny dál.

pátek 28. září 2018

MZ - 1. kapitola

1. kapitola

Tento ročník byl jiný a věděl to každý. Válka na každém zúčastněném zanechala spousty jizev. Viditelným i těch neviditelných. Okradla je o dětství. Ale přinesla mnoho dobrých věcí. Například nová přátelství. A to bylo dobře, usoudila Hermiona už ve vlaku do Bradavic, když si prohlížela nové obsazení jejich kupé, které bylo uměle zvětšeno. Neseděla tam jen s Nevillem, Lenkou, Ginny, Harrym a Ronem. Letos se připojili i Draco, Pansy a Blaise.

středa 26. září 2018

KŽP - Jiné (I.)


Jiné I.

Každý na ten den vzpomínal se smutkem v očích a knedlíkem v krku. Nikdo ten den neměl rád a nikdo na něj nevzpomínal zbytečně často. Ale každý věděl, že se na něj nesmí zapomenout a musí se připomínat. Protože nikdo nechtěl, aby se historie znovu opakovala.
Bylo to jedno z nejtemnějších období vůbec, a přesto to zároveň byl den, který vše obrátil ke světlu. K lepším zítřkům. Proto se každému zamlžily oči, když se mu vzpomínky zatoulaly tímto směrem. Nebyly to hezké vzpomínky. Byly to jedny z nejhorších vzpomínek, jaké vůbec mohou existovat. Ale zároveň to byly jedny z nejdůležitějších vzpomínek. Nejdůležitějších momentů v jejich životě. Celá ta prokletá válka změnila stovkám lidí život. Nenávratně.