2. kapitola
Otče,
mohl bys pro mě něco udělat? Potřeboval bych pořádně prostudovat ten zákon a zjistit, jestli se dá požádat o sňatek i osobu stejného pohlaví. Určitě se ptáš koho. A jelikož se po válce naše vztahy velice uklidnili, tak jsem ochotný ti to prozradit. Plánuji požádat Harryho Pottera. Něco mi říká, že mám šanci a pro mě osobně by byla velká čest si vzít zrovna toho muže. A upřímně doufám, že si s matkou myslíte totéž. A pokud náhodou ne, tak pomyslete, že vám to přinese jen výhody. Každopádně mi to nerozmluvíte, takže se o to ani nepokoušejte.
Děkuji,
Draco Malfoy
Draco si dopis několikrát přečetl a usoudil, že je tam dostatek informací a to hlavní je hned na začátku. Nebyl si příliš jistý reakcí jeho rodičů, ale doufal, že už oba přišli k rozumu a nechají ho se o svém životě rozhodovat samotného. Tak nějak tušil, že jeho matka tuhle informaci, že její syn je gay, přijme mnohem lépe než otec. Ale co tak věděl od Hermiony, tak to rozhodně oba vezmou lépe než by to vzali v mudlovské světě. Takže víc už neváhal a dopis poslal po sově, kterou si půjčil od Pansy. Byl nervózní. Věděl, že nějaká klička bude a také věděl, že ji jeho otec pro něj objeví. O čem ale váhal, byly city Harryho. Na nebelvíry se muselo opatrně. Oni chtěli lásku a to všechno okolo. A Draco byl přesvědčen, že by Harrymu mohl dát všechno. Oprava, doufal v to. Upřímně ale nedokázal říct, jestli ho miloval. Jen věděl, že mu na něm záleží více než na Blaisovi či Ronovi a že je mu v jeho blízkosti dobře.
Mezitím Harry seděl ve společenské místnosti a lámal si hlavu s tím, jak získat toho, koho chtěl. Měl jasno v tom, od koho by chtěl dostat nabídku k sňatku, ale zároveň věděl, že to se stane leda tak ve snu. A musel začít přemýšlet i o tom, kam bude dávat všechny ty nabídky, co mu přijdou. Protože na ně bude potřebovat přinejmenším celou místnost! Povzdechl si. Vždycky doufal, že po válce už bude mít více klidu. Ne úplný, nebyl naivní, ale aspoň o něco větší. Ale opak byl pravdou a to mu docela drásalo nervy. Nikdy nebyl rád středem pozornosti a teď se mu to, opět díky Ministerstvu, povedlo. Věděl, že hned zítra ráno bude mít stůl plný žádostí.
Ahoj Frede a Georgi, myslíte, že byste mohli zařídit, aby mi nepřicházely do ruky žádosti od pochybných existencí (rozumějte – starší 27 let, s pochybnou profesí či se špatnou pověstí, nepočítám Smrtijedy, kteří se obrátili na naši stranu)? Byl bych vám opravdu vděčný.
Budete to mít u mě!
Harry
Můj drahý příteli,
přišel čas, kdy si vyberu jednu z mnoha laskavostí, které u tebe mám. Jelikož mé jméno bylo očištěno a byl jsem dokonce odměněn za svoje zásluhy, tak počítám s tím, že mi nějaké žádosti o sňatek přijdou. Ovšem nepočítám s tím, že jich bude dost na to, aby se vyrušily ty předchozí. Mohl bys mě vždy včas varovat? Pokud možno i se jménem, které ke mně míří, abych mohl učinit potřebná opatření. Nerad bych skončil s někým, jako byla Umbridgeová, což určitě chápeš.
Vždy jsi byl můj přítel a přítelem mi zůstáváš, proto doufám, že to pro tebe bude snadné a ty mě dokážeš včas varovat.
Děkuji,
Severus Snape
„Bude to tak špatné, jak si myslím, nebo ještě horší?“ zeptal se Harry a schoval hlavu do dlaní.
„Aspoň se nemusíš hned rozhodovat. Máš jistotu, že ti budou chodit furt,“ zkusil to Ron.
„Tímhle mu asi moc nepomáháš. Prostě se s tím smiř. Jiné to nebude, jsi hrdina,“ odvětila Pansy a pokračovala v jídle. Harry si nakonec jen povzdechl a velmi otráveně se podíval na vajíčka před sebou.
„Hej, ty vajíčka ti něco udělala?“ vrhl se na obranu jídla Ron.
„Ne. Jen na ně nemám chuť. Mám chuť skočit z Astronomické věže,“ zabručel nazpátek.
„Tak a dost. Harry, okamžitě si normálně sedni a dostaň do sebe to jídlo, jinak tě nakrmím sama! Nebudu tady koukat na to, jak tě jeden zákon dokáže tak rozhodit. Ty… Vlastně my, Zlaté Trio, máme to štěstí, že si nemusíme vybírat hned. Někteří jiní ho nemají a ti teprve mají právo propadat zoufalství!“ rozčílila se spravedlivě Hermiona a velmi přísně si Harryho měřila. A na něj to jako vždy fungovalo. V očích se mu objevil ohýnek a na tváři mírný úsměv. S větším nadšením popadl vidličku a pustil se do jídla. Ta holka prostě vždy věděla, co a jak má říct.
„Hele, už letí,“ ozval se po chvíli Draco, který byl nervózní hlavně z možné odpovědi jeho otce. Věděl, že on nebude zahálet a odepíše pokud možno hned.
„Uf, tak jdeme na to. Rychle pryč s jídlem,“ zavelela Pansy a v cuku letu bylo před nimi prázdno a připraveno na veškerou tu poštu. K Harrymu se sneslo kolem třiceti sov a on jen zasténal. K Ronovi kolem patnácti, ale on si v klidu dál žvýkal svůj ukořistěný párek. K Dracovi jedna, kterou okamžitě identifikoval jako sovu svého otce. K Blaisovi žádná a ten se jen úlevně zazubil. Pansy byla podobně spokojená a cítila velkou úlevu a vlnu positivismu. Zato Hermiona se zděšeně koukala na svých čtyřicet dopisů.
„Co to kurva je?“ dostala ze sebe Hermiona. Jakmile Harry zvedl hlavu a uviděl hromadu před Hermionou, tak se začal smát se slyšitelnou úlevou v hlase. Mezitím se k němu přidal zbytek party a nakonec i většina zmijozelského stolu.
„Mám takový pocit, že to bude mnoho žádostí od Vašich nápadníků,“ ozvala se profesorka McGonnagalová, která se se směsicí pobavení a lítosti dívala na svou oblíbenkyni.
„Očividně máte více nápadníků, než jste čekala, slečno Grangerová,“ nechal se slyšet i profesor Snape, který spokojeně držel v ruce dopis od Luciuse.
„Výborný. Spálit to asi nejde, že?“ zeptala se otráveně.
„Obávám se, že ne,“ odpověděl Blaise.
„Skvělý. Prostě skvělý,“ povzdechla si a odešla i se svojí hromadou do své společenské místnosti, aby mohla vymyslet, co udělá se situací, s kterou nepočítala.
Celý den probíhal až překvapivě v klidu, kromě pár naštvaných výkřiků a spousty sprostých gest proti svým spolužákům či přímo mířené na Ministerstvo. Severus měl takový pocit, že ten nával stížností Ministerstvo nezvládne. Popřípadě bude muset pro něj zřídit samostatné oddělení. On sám by rozhodně na tom oddělení pracovat nechtěl. Za žádnou cenu. I život v Bradavicích byl obtížný, ale svým způsobem zábavný, rozličný, živý a hlavně zde měl své útočiště a dokonce i lidi, na které se mohl spolehnout. Ale i přes to, že tento jeho nový život miloval, tak se těšil, až bude konečně ve svých komnatách a otevře ten dopis, který ho celý den pálil pod hábitem v kapse kalhot. A konečně se už blížil ke sklepení a ke svým dveřím.
„Pane profesore?“ ozvalo se najednou. Neomylně v hlase poznal svého kmotřence Draca.
„Ano?“
„Mohl bych si přečíst jeden dopis u Vás v komnatách? Nechci, aby ho četl někdo jiný,“ pokrčil Draco rameny.
„Ale jistě,“ odpověděl a otevřel dveře do svých komnat i pro něj. Draco dospěl ve velmi rozumného a dospělého muž, na kterého byl velmi pyšný. A věděl, že pyšný na tohoto muže je i Lucius. Když oba vešli do místnosti, bylo znát, že tato situace pro ně není nová. Automaticky zamířili ke dvoum křeslům u ohně. Jakmile si sedli, tak Severus přivolal pro oba černý čaj. Tak to měli nejraději.
„Také máte dopis od mého otce, že ano?“ zeptal se Draco.
„Ano mám, požádal jsem ho o to, aby sledoval lidi, kteří mi chtějí poslat nabídku,“ po chvilce promluvil Severus. Neměl problém se s něčím takovým svěřit zrovna Dracovi.
„Já od něj chtěl vědět, jestli se dá zákon obejít a požádat osobu stejného pohlaví,“ odpověděl Draco na nevyřčenou otázku. Severus jen klidně pokýval hlavou, napil se čaje a otevřel dopis. Draco neváhal dlouho a s pořádným douškem čaje otevřel i jeho dopis. Dokud měl aspoň trochu odvahy.
„Pane profesore?“ ozvalo se najednou. Neomylně v hlase poznal svého kmotřence Draca.
„Ano?“
„Mohl bych si přečíst jeden dopis u Vás v komnatách? Nechci, aby ho četl někdo jiný,“ pokrčil Draco rameny.
„Ale jistě,“ odpověděl a otevřel dveře do svých komnat i pro něj. Draco dospěl ve velmi rozumného a dospělého muž, na kterého byl velmi pyšný. A věděl, že pyšný na tohoto muže je i Lucius. Když oba vešli do místnosti, bylo znát, že tato situace pro ně není nová. Automaticky zamířili ke dvoum křeslům u ohně. Jakmile si sedli, tak Severus přivolal pro oba černý čaj. Tak to měli nejraději.
„Také máte dopis od mého otce, že ano?“ zeptal se Draco.
„Ano mám, požádal jsem ho o to, aby sledoval lidi, kteří mi chtějí poslat nabídku,“ po chvilce promluvil Severus. Neměl problém se s něčím takovým svěřit zrovna Dracovi.
„Já od něj chtěl vědět, jestli se dá zákon obejít a požádat osobu stejného pohlaví,“ odpověděl Draco na nevyřčenou otázku. Severus jen klidně pokýval hlavou, napil se čaje a otevřel dopis. Draco neváhal dlouho a s pořádným douškem čaje otevřel i jeho dopis. Dokud měl aspoň trochu odvahy.
Můj nejdražší příteli, Severusi,
ani nevíš, jakou radost mi udělalo moci ti udělat nějakou laskavost. Obzvláště takto prospěšnou tobě i mé zvědavosti. Bohužel pro tebe nemám dobré zprávy. Mluví se o tobě hodně a spousta čarodějek u tebe váhá. Ale jedna z nich, odporná ženská jen tak mezi námi, ti chce za tři dny osobně donést nabídku k sňatku. Jedná se o nechvalně známou Ritu Holoubkovou. Opravdu doufám v to, že uděláš vše, co je v tvých silách a vezmeš si někoho jiného. Rita Holoubková sice není mudlorozená, ale i mudlorozená by byla lepší než někdo, jako je ona. A ty víš, že tohle se mi nepíše snadno.
Přeji ti mnoho štěstí příteli. Ozvi se s každou novinkou či nápadem!
Lucius Malfoy
Můj jediný synu,
Harry Potter v malfoyovském rodokmenu? První nás to zděsilo. Vůbec nás to nepotěšilo. Ale nakonec jsme uznali, že máš pravdu. Ty už víš jaké argumenty na nás, hlavně na mě, použít. A děláš to velmi dobře, jsem na tebe poměrně pyšný!
Kličku jsem našel. V zákoně není napsán žádný zákaz sňatku mezi stejným pohlavím. Jediná podmínka je zplození dětí, ale to díky magii zvládnete i jako dva muži.
A matka je na tebe velmi pyšná za to, že si nevybíráš snadnou cestu, ale cestu svého srdce. Ale lásce já nerozumím, takže si s tímto sdělením musíš poradit sám.
Rozhodni se moudře synu. A oba i s matkou doufáme, že muž, kterého sis vybral, si vybere tebe.
Lucius Malfoy
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý zanechaný komentář mě potěší ♥