MZ - 3. kapitola

3. kapitola

První reakce těchto dvou mužů byly rozdílné. Dracovi se ve tváři objevila obrovská úleva, trocha nervozity, ale hlavně velké množství odhodlání. Měl požehnání od svých rodičů a v to ani nedoufal! Za to Severusovi se v obličeji zračil výraz plný zděšení. Byl v šoku. Nemohl uvěřit tomu, že zrovna on má tolik smůly.
„Severusi?“ zeptal se opatrně Draco, jakmile si všiml výrazu v jeho obličeji. Ale nedočkal se žádné reakce.
„Severusi?“ zkusil to znovu. Nic.
„Severusi?“ ozval se hlasitěji a zamával staršímu muži před obličejem rukou. A dočkal se první reakce. Severus pomalu zamrkal.
„Co se děje?“ zeptal se po chvíli Draco, když už usoudil, že je nějaká šance, že dostane odpověď.
„Někdo si na mě zasedl. Na,“ odpověděl mrzutě a podal mu dopis. Pak se zase ztratil v myšlenkách a zpátky ho vrátil až zvuk, který se ozval z jeho kmotřence.

 „Nevím, co na to mám říct. Tohle je strašné! Musíš to nějak vyřešit. Nemůžeš si vzít tuhle ženskou!“ vyděšeně ze sebe dostal Draco a začal svému kmotrovi tykat.
„Já vím, já vím. Otázkou je, kde seženu ženu do tří dnů. Ženu, která si mě ochotně vezme a já si aspoň trochu ochotně vezmu jí. A hlavně ženu, která se mnou počne děti a bude je mít ráda,“ odpověděl pomalu Severus.
„Tak si shrneme body, které u své ženy požaduješ. Začni,“ rozhodl se mladší muž.
„Musí být inteligentní a schopná vést se mnou rozhovory na vysoké úrovni. Taktéž jí nesmí chybět elegance a schopnost mlčet. Měla by být mocná, kvůli našim budoucím potomkům. Laskavá. Starostlivá. Chápavá. A také by měla být spravedlivá. Měla by mít i nadhled a neměla by být urážlivá, vzhledem k mé povaze. Měla by mít všeobecný přehled a hlavně by mě měla být schopna mít aspoň trochu ráda,“ dokončil Severus.
„Tak tohle bude náročné. Možná budeš muset trošku škrtat. Přece jen na to máme jen tři dny. No. Prakticky vlastně dva. Takže možná budeme potřebovat pomoct,“ zamyslel se Draco.
„Možná,“ připustil obě možnosti.
„Co třeba svolat Řád? Já vím, je to neobvyklá situace, ale je to přece jen ohrožení jednoho člena Řádu. Také se to dá považovat za ohrožení Řádu či celé společnosti,“ napadlo Draca.
„To vlastně není tak zlý nápad,“ projasnil se trochu Severusův zrak. Když se nad tím zamyslel, tak to bylo logické a velmi praktické řešení.
„Ještě než napíšu Minervě o pomoc, co přišlo za dopis tobě?“ rozpomněl se.
„Klička existuje, mám požehnání od obou rodičů a přejí mi štěstí,“ pokrčil rameny tázaný. Nemyslel si, že je to zas tak důležité vzhledem k situaci jeho kmotra.
„A oni ví, že chceš požádat Harryho Pottera?“ zeptal se jakoby nic.
„Ano. Ale jak to víš ty?“ zamračil se.
„Mám oči a výborné pozorovatelské schopnosti. Musím tě ale varovat. Rita jde očividně po lidech s vlivem. A ty i Harry ho máte. Neměl bys váhat se svou nabídkou.“
„Oh. Tak svolej Řád ještě dnes, ať pak v noci nebo zítra ráno mohu poslat svou nabídku k sňatku!“ zhrozil se Draco a s rychlým rozloučením opustil svého kmotra, který nad ním jen zakroutil hlavou. Bál se o svůj osud, ale právě teď ho více tížila situace Draca. On byl mladý, pohledný a inteligentní muž, který měl život před sebou. Dokázal se v pravou chvíli vzchopit a pochopit, co vlastně chce a jaký má na věci názor. A očividně byl zamilovaný do Harryho Pottera, i když to třeba sám nevěděl. Bohužel, pokud něco Severusovi nešlo, tak to byl odhad činů lidí z Nebelvíru. Nerozuměl ani Lily, která byla jeho nejlepší přítelkyní. Albus Brumbál byl jeho přítelem spoustu let a nikdy nepochopil ani jeho. Nikdy nevěděl, co má v plánu a co udělá. I když musel přiznat, že to očividně nevěděl ani Albus sám. Minerva mu zatím z Nebelvírů přišla nejnormálnější. Aspoň zhruba se držela nějakého schématu. Byla rázná, inteligentní a přímá. Nerada chodila kolem horké kaše. Ale i ona dokázal v nejnevhodnější okamžik překvapit. A proto ani teď nedokázal říct, jak zareaguje Harry Potter, kterého sledoval taktéž již mnoho let. Ten kluk byl směsicí různých lidí. Našli byste v něm Lily, Jamese, Lupina, Siriuse, Minervu a dokonce i Albuse. Ten kluk vstřebával do sebe vlastnosti a reakce lidí, které měl rád. Jen škoda, že nikdy nevstřebal jistou zodpovědnost a rozum od jeho nejlepší přítelkyně, Hermiony Grangerové. Severus si povzdechl. Dracovi přál štěstí, ale nedokázal říct, jestli jsou jeho city opětované. S dalším povzdechem si protřel čelo a přemístil se k psacímu stolu.

Minervo,
mám na tebe neobvyklou žádost. Potřeboval bych svolat Řád na dnešní večer. Hrozí velké nebezpečí mé osobě a vlastně celé společnosti. Je to dosti naléhavé! Prozradím ti i důvod, protože bez něj bys to nikdy neudělala. Dostalo se ke mně, že mě za tři dny přijde osobně požádat o sňatek jistá Rita Holoubková a já pevně věřím v to, že ani ty nejsi tak škodolibá, abys mě v tom nechala. Potřebuji do dvou dnů sehnat ženu, která si mě vezme. Nelehký úkol, já vím. Ale věřím v to, že mi pomůžete. Obzvlášť ty, jako má přítelkyně.

Děkuji za rychlé jednání!
Severus

----------------------------------------------------------------

V ten samý večer byl velká shluk kolem Zlatého Tria v nebelvírské společenské místnosti.
„Co s tím budeme dělat?“ zeptal se už poněkolikáté Harry.
„Já nevím. Nevím. Dobře?“ odpověděla mrzutě Hermiona.
„Hlavně to neotvírejte. Bůh ví, co v tom je,“ zavrtěla hlavou Ginny a podezřívavě si prohlížela hromadu obálek. Byly tam tlusté, třpytivé, barevné, voňavé i zvuky vydávající obálky.
„Třeba tohle děsně smrdí. Jak shnilé ovoce,“ ozval se Ron, který si zrovna čuchal k jedné ze svých obálek.
„Co kdybyste poprosili hrad o místnost, která by byla spojena s touto, kam by se to dalo ukládat?“ navrhl Neville.
„Ty jsi génius!“ zakřičelo Zlaté Trio současně a zazubili se na Nevilla a následně na sebe. Hermiona neváhala a vyřítila se do svého pokoje, z kterého se vrátila s obří knihou v rukách.
„Co to je zase za bichli?“ zeptala se Ginny se zvednutým obočím.
„Ále. Víte, jak po sobě nechal Brumbál spoustu věcí, které nerozdal? McGonagalová je našla a tuhle knihu mi nabídla k prozkoumání. Jsou to různé poznatky k Bradavicím, které nasbírali ředitelé. A já jsem svou posedlostí Bradavicemi poměrně známá, takže tak. No a vím, že je tu i zmínka o tom, jak hrad o něco požádat,“ odpovídala Hermiona mezi tím, co už listovala knihou.
„Mám to!“ vykřikla po chvíli nadšeně.
„Uka,“ naklonil se Harry.
„To je snadné! Prostě zaťukáme na nějaký kámen v této místnosti a požádáme ho, aby se proměnil ve dveře do místnosti, kterou potřebujeme. Ale musíme mít ty nejčistší úmysly,“ pokrčila rameny Hermiona.
„Takže to radši uděláš ty,“ dodal Ron a zazubil se.
„Jistě,“ odvětila.
„Lidi? Nepřijde vám divné, že by se svolával teď Řád? Rozbilo se to, nebo se to prostě děje?“ ozvala se najednou Ginny. A všichni se zasekli. Poté se velmi rychle podívali na své mince.
„Nezdá se ti to. Jdeme,“ zavelel Harry a celá skupinka ho bez váhání následovala.
„Nemyslíte si, že se děje něco zlého, že ne?“ položil otázku s obavami Neville. Otázku, která trápila více lidí z jejich skupiny.
„Ne. Já osobně si myslím, že to má co dělat s novým zákonem,“ pokrčila Hermiona rameny.
„A máš, jako vždy, pravdu,“ ozval se Draco, který se k nim i se zbytkem Zmijozelů přiblížil na doslech.
„Jak to víš?“ zeptal se Ron.
„Protože to byl můj návrh. Budete překvapeni. A upřímně doufám, že zapojíte své mozkové závity, jako vždy. Protože se právě teď řítí svět do záhuby, věřte mi,“ ušklíbl se a jako první vkročil na kamenné schodiště směr ředitelna.