pátek 22. března 2019

MZ - 4. kapitola


4. kapitola

„Vítám vás zde všechny. Dlouho jsme se neviděli a asi většina z nás doufala, že už se nikdy neuvidíme. Bohužel se vyskytl velký problém, který je hrozbou pro nejednoho člena Řádu, proto bych ráda předala slovo tady Severusovi,“ začala Minerva a jak měla ve zvyku, tak se nijak nezdržovala a rovnou se snažila jít k věci. A to Severus uvítal.
 „Jsme tu kvůli novému zákonu,“ vrhl zničující pohled směrem k místu, kde seděl Kingsley, „doneslo se mi, že se mě chystá o sňatek požádat jedna velmi protivná ženská. Rita Holoubková. A já si opravdu nepřeji být ve sňatku zrovna s tímto exemplářem. Proto bych vás chtěl požádat o nápady a návrhy, jak z toho ven. Nejpozději pozítří musím poslat žádost o sňatek té ženě, která ho přijme. Každý ví, že jsem dost náročný, ale jsem v tomhle případě ochotný trochu přimhouřit oči,“ pokrčil nakonec rameny a přejel všechny přítomné pohledem. Když říkal jméno ženy, která ho chce požádat o sňatek, zaslechl pár dávivých zvuků. Měl podezření, že to šlo od party nebelvírských a zmijozelských. To bylo zajímavé zjištění.

pondělí 18. března 2019

SRVK - 11. kapitola


11. kapitola


První reakcí Snapea bylo pozdvižené obočí. Ale bod k dobru se mu musí přičíst za jeho rychlou reakci. Vyčaroval pro nás sedačku a pokynul nám rukou. Jakmile jsme se všichni usadili, porozhlédla jsem se kolem. Nebelvírští mi seděli po levé straně s tím, že u mě seděl namáčknutý Pery a vedle něj Roger. Z pravé strany jsem měla Blaise a zbytek hadů. Nikdo se k ničemu neměl. Povzdechla jsem si. Takže to bylo na mně.
„Přišli jsme za Vámi, protože máme problém. A bylo nám doporučeno, abychom to řekli jak Vám, tak profesorce McGonagallové,“ začala jsem.
„Poslouchám,“ odvětil Snape a založil si ruce do stříšky.
„Neville? Mohl bys?“ otočila jsem se na jmenovaného. Neville přikývl a podal dopis Snapeovi. Snape ho přijal a pozorně se začetl. Celou dobu nedal na sobě nic zdát.
„Myslím, že bychom měli zavolat profesorku McGonagallovou. Tohle začíná být vážné,“ bylo jediné, co řekl, než se vydal ke krbu, kterým poslal zprávu.
Ani ne do deseti minut byla McGonagallová na místě. Podivila se, když tam uviděla sedět naše složení, ale hned vzala v potaz dopis, který jí Snape beze slova podával. Při čtení se jí na obličeji vystřídaly jen dvě emoce – rozhořčení a odhodlání. Což bylo dobré znamení.

pátek 12. října 2018

MZ - 3. kapitola


3. kapitola

První reakce těchto dvou mužů byly rozdílné. Dracovi se ve tváři objevila obrovská úleva, trocha nervozity, ale hlavně velké množství odhodlání. Měl požehnání od svých rodičů a v to ani nedoufal! Za to Severusovi se v obličeji zračil výraz plný zděšení. Byl v šoku. Nemohl uvěřit tomu, že zrovna on má tolik smůly.
„Severusi?“ zeptal se opatrně Draco, jakmile si všiml výrazu v jeho obličeji. Ale nedočkal se žádné reakce.
„Severusi?“ zkusil to znovu. Nic.
„Severusi?“ ozval se hlasitěji a zamával staršímu muži před obličejem rukou. A dočkal se první reakce. Severus pomalu zamrkal.
„Co se děje?“ zeptal se po chvíli Draco, když už usoudil, že je nějaká šance, že dostane odpověď.
„Někdo si na mě zasedl. Na,“ odpověděl mrzutě a podal mu dopis. Pak se zase ztratil v myšlenkách a zpátky ho vrátil až zvuk, který se ozval z jeho kmotřence.

středa 10. října 2018

KŽP - Minerva (II.)


Minerva (II.)

Minerva si povzdechla. Tohle byl velmi náročný den. James a Sirius měli zase svůj den a pravděpodobně se vsadili, koho z učitelů přivedou k infarktu jako první. Profesor Kratiknot si stěžoval, že mu uprostřed hodiny začali levitovat jeho vlastní hábit. Profesorka Prýtová se zase zlobila, že ji málem zahubili jakousi rostlinku. Profesor Křiklan se vztekal, že mu málem vyhodili učebnu do vzduchu, i když ví, že ten lektvar umí bezchybně! Neměla k nim slov. Byla vzteklá. A navíc věděla, že mají na celý týden tresty a právě teď na jednom byli, takže si musela počkat na zítřek, aby si je zavolala na kobereček.

pondělí 8. října 2018

SRVK - 10. kapitola


10. kapitola

Z pohledu Draca

„Kdes byl tak dlouho?“ vrhla se na mě Pansy, jakmile jsem se objevil ve společenské místnosti. Kromě ní tam už byl jen Blaise. Nebylo nijak pozdě, takže jsem měl za to, že všechny ostatní vyhnali.
„Musím vám něco říct,“ řekl jsem a unaveně se svalil na pohovku. Jako první jsem jim přeříkal veškeré informace, které jsem získal od Grangerové.
„Doufám, že Longbottomova babička něco zmůže, protože jinak fakt nevím, co budeme dělat,“ povzdechl si Blaise. Chápal jsem ho.
„A teď vyklop zbytek!“ No jistě. Na veřejnosti Pansy dělala, že je hloupá, ale to ona nebyla. A ještě jako na potvoru byla i neuvěřitelně vnímavá. A mně nezbylo nic jiného, než jim vyklopit vše o tom, jak nás Snape nachytal.

pátek 5. října 2018

MZ - 2. kapitola


2. kapitola




Otče,
mohl bys pro mě něco udělat? Potřeboval bych pořádně prostudovat ten zákon a zjistit, jestli se dá požádat o sňatek i osobu stejného pohlaví. Určitě se ptáš koho. A jelikož se po válce naše vztahy velice uklidnili, tak jsem ochotný ti to prozradit. Plánuji požádat Harryho Pottera. Něco mi říká, že mám šanci a pro mě osobně by byla velká čest si vzít zrovna toho muže. A upřímně doufám, že si s matkou myslíte totéž. A pokud náhodou ne, tak pomyslete, že vám to přinese jen výhody. Každopádně mi to nerozmluvíte, takže se o to ani nepokoušejte.

Děkuji,
Draco Malfoy

pondělí 1. října 2018

SRVK - 9. kapitola

9. kapitola

Druhý den byl poměrně rušný. Od rána na mě Ginny házela různé pohledy a zpívala si jakousi písničku o lvech a hadech. Tímhle ale neštvala jen mě, ale celý Nebelvír. Ne, že by jí to nějak vadilo. Neville hned ráno poslal dopis babičce a poprosil ji, aby to provedla a odpověděla pokud možno hned, že ten problém docela hoří. Doufali jsme, že odpověď dostaneme do tří dnů. Ten problém totiž doslova hořel. Pery byl od rána jako na jehlách a nestačilo veškeré utěšování z naší strany ani povzbudivé mrknutí od Blaise, které si vysloužil hned na snídani. Roger byl z toho nešťastný a doufal, že bude moct nějak pomoct. A já doufala, že přežiju večer. Večer strávený děláním lektvaru s Malfoyem pro toho pitomce Rona. Už jsem se vyloženě nemohla dočkat. A možná právě proto celý den uběhl jako voda. Vůbec jsem neměla chuť jíst, ale díky věčnému rýpání Ginny jsem stále udržovala svá ústa plná. Neměla jsem ani tu nejmenší chuť odpovídat na její otázky.
„Hermiono! Tak mi aspoň odpověz na jednu věc. Jaká je tvoje oblíbená barva? A zvíře?“ otravovala Ginny dál.