SRVK - 9. kapitola

9. kapitola

Druhý den byl poměrně rušný. Od rána na mě Ginny házela různé pohledy a zpívala si jakousi písničku o lvech a hadech. Tímhle ale neštvala jen mě, ale celý Nebelvír. Ne, že by jí to nějak vadilo. Neville hned ráno poslal dopis babičce a poprosil ji, aby to provedla a odpověděla pokud možno hned, že ten problém docela hoří. Doufali jsme, že odpověď dostaneme do tří dnů. Ten problém totiž doslova hořel. Pery byl od rána jako na jehlách a nestačilo veškeré utěšování z naší strany ani povzbudivé mrknutí od Blaise, které si vysloužil hned na snídani. Roger byl z toho nešťastný a doufal, že bude moct nějak pomoct. A já doufala, že přežiju večer. Večer strávený děláním lektvaru s Malfoyem pro toho pitomce Rona. Už jsem se vyloženě nemohla dočkat. A možná právě proto celý den uběhl jako voda. Vůbec jsem neměla chuť jíst, ale díky věčnému rýpání Ginny jsem stále udržovala svá ústa plná. Neměla jsem ani tu nejmenší chuť odpovídat na její otázky.
„Hermiono! Tak mi aspoň odpověz na jednu věc. Jaká je tvoje oblíbená barva? A zvíře?“ otravovala Ginny dál.

MZ - 1. kapitola

1. kapitola

Tento ročník byl jiný a věděl to každý. Válka na každém zúčastněném zanechala spousty jizev. Viditelným i těch neviditelných. Okradla je o dětství. Ale přinesla mnoho dobrých věcí. Například nová přátelství. A to bylo dobře, usoudila Hermiona už ve vlaku do Bradavic, když si prohlížela nové obsazení jejich kupé, které bylo uměle zvětšeno. Neseděla tam jen s Nevillem, Lenkou, Ginny, Harrym a Ronem. Letos se připojili i Draco, Pansy a Blaise.

KŽP - Jiné (I.)

Jiné (I.)

Každý na ten den vzpomínal se smutkem v očích a knedlíkem v krku. Nikdo ten den neměl rád a nikdo na něj nevzpomínal zbytečně často. Ale každý věděl, že se na něj nesmí zapomenout a musí se připomínat. Protože nikdo nechtěl, aby se historie znovu opakovala.
Bylo to jedno z nejtemnějších období vůbec, a přesto to zároveň byl den, který vše obrátil ke světlu. K lepším zítřkům. Proto se každému zamlžily oči, když se mu vzpomínky zatoulaly tímto směrem. Nebyly to hezké vzpomínky. Byly to jedny z nejhorších vzpomínek, jaké vůbec mohou existovat. Ale zároveň to byly jedny z nejdůležitějších vzpomínek. Nejdůležitějších momentů v jejich životě. Celá ta prokletá válka změnila stovkám lidí život. Nenávratně.

SRVK - 8. kapitola

8. kapitola

„Než někdo tady z přítomných hadů začne vyprávět, ráda bych upozornila na to, že žádná rodina není doopravdy čistokrevná. Jinak by už byla mentálně a možná i fyzicky poznamenaná. V každé rodině je nějaký mudla, moták, mudlorozený, nebo člověk poloviční krve. Když dám příklad u Harryho. I když jeho matka byla mudlorozená, stále je považován za čistokrevného, jelikož jeho otec byl z významné rodiny, která je za čistokrevnou považována. Naše rodina se chtěla té nálepky vzdát, ale prý to nejde, a proto jsme označováni za krvezrádce. Naše rodina je spjata snad s každým rodem čistokrevných kouzelníků. Při té příležitosti jsme se dozvěděli, že naše rodina je starší než rodina třeba Malfoyů nebo Blacků. A to už je co říct, že?“ ušklíbla se Ginny. „Tím jsem jen chtěla říct, že nikdo z nás není čistokrevný, ale pokud by si Harry nevzal čistokrevnou čarodějku, jeho děti budou už poloviční krve.“
„To je dobré vědět,“ zasmála jsem se a mrkla na ni.

MZ - Prolog

Prolog

Bylo po válce. Celý rok trvalo, než se kouzelnická společnost dala dohromady. Jako první začali s obnovou Bradavic. Bylo spousty dobrovolníků a pomocníků a dokonce i magie hradu jim pomáhala. Následovala oprava Ministerstva. Pod vedením nového ministra Kingsleyho. Vše šlo jako po másle. Příčnou ulici a Nemocnici svatého Munga opravovali zároveň s Ministerstvem. Ale i když se opravovalo vše zničené, tak bystrozoři nezaháleli a chytali uniklé Smrtijedy. Jelikož Azkaban nebyl nijak zvlášť poničen, mohli chycené Smrtijedy umisťovat tam, kde je hlídali vycvičené jednotky bystrozorů.

KŽP - Molly a Arthur (I.)

Molly a Arthur (I.)

Arthur byl po náročném dni v práci konečně doma. Konečně se mohl usadit ve svém domě plném života. V tuto dobu to v práci bylo horší a horší. Lucius měl pod palcem mnoho lidí a ten počet se neustále zvyšoval. A tím se zvyšoval i tlak na Arthura. Musel být velmi opatrný a nesměl se nechat vyvést z míry. Nesměl udělat chybný krok. Prostě nesměl. A to pro něj bylo velmi stresující.
A proto si právě teď užíval tepla domova. Zabořil se do svého oblíbeného křesla u ohně a jeho milující žena mu donesla horkou čokoládu. A Arthur se jen díval kolem sebe. A viděl toho mnoho.
Viděl své dva nejmladší potomky, jak se hašteří. Jedinou dceru Ginny, která to v této rodině nikdy neměla snadné, a jejího bratra Rona, který díky přátelství s Harrym dospěl a zbavil se mnoha zlozvyků. Zrovna se dohadovali o něčem z famfrpálu. Bylo znát určité pobouření obou stran, ale zároveň i respekt k názoru toho druhého. Protože kdyby nebylo respektu, nechtěl by jeden druhého přesvědčit o opaku.

SRVK - 7. kapitola

7. kapitola

Další den ráno jsem vstala ještě dříve než obvykle. Měli jsme s hady sraz v nepoužívané učebně ve sklepení. Rychle a potichu jsem vylezla z postele, něco přes sebe hodila a doběhla do společenské místnosti. Roger s Perym už tam nervózně seděli. Povzbudivě jsem se na ně usmála a posadila se k nim. Neodolala jsem a po cestě jsem Rogera pohladila po hlavě. Netrvalo dlouho a objevil se i Neville, celý rozespalý, ale očividně odhodlaný. S mírným úsměvem jsem zavzpomínala na první ročník. Tehdy se mě, Harryho a Ronalda pokusil zastavit před výpravou za kamenem mudrců. Měl v sobě více statečnosti, než jakýkoliv had předpokládal. Chvíli po Nevillovi se objevila Ginny s neuvěřitelně mrzutým výrazem.
„Tak můžeme vyrazit,“ podotkla jsem a vstala. Buclatá dáma měla nějaké řeči ohledně chození mimo věž v tuhle hodinu, ale nebylo to nic, s čím bychom si museli dělat těžkou hlavu. Cesta do sklepení byla plná nástrah. Jako na potvoru jsme se museli schovávat prvně před Protivou a následně před paní Norrisovou.